Rád vzpomínám na získávání praktických zkušeností. Přesto, že mě živí zcela jiný obor, hotelovka mi dala základy do života. V patnácti letech se těžko rozhoduje o budoucím povolání. Ani já jsem tehdy nevěděl co sám se sebou. Dodnes si ale vzpomínám na praktickou výuku vaření, obsluhy, hodiny ekonomiky a účetnictví. Hodně mně dala i výuka cizích jazyků a češtiny. Možná i proto teď kombinuji podnikání a novinařinu.
Na hotelovou školu jsem se dostala vlastně náhodou. Neměla jsem představu kde a co studovat, tak jsem si podle referencí vybrala právě hotelovou školu. Nikdy jsem si ale nemyslela, že se jednou tomuto oboru budu věnovat.
Na školu vzpomínám ráda. Chodila jsem na obor Kadeřník a vždy jsem se těšila, až teorii vystřídají odborné praxe s paní učitelkou Holečkovou. Hodně nás naučila a učili jsme si hodně legrace. Líbila se mně možnost osobních konzultací a hlavně to, že nás učitelé i v době našeho dospívání dokázali chápat. I přes to, že mým častým místem pobytu byla ředitelna, kde jsem už měla slušně vyšlápnutý kobereček. Ty roky bohužel utekly jako voda.
Na Hotelovku vzpomínám často a jsou to vzpomínky příjemné. Po základce jsem následovala moji sestru, která už byla v prvním ročníku a tak jsem věděla, do čeho jdu. Byla jsem překvapená jak se k nám ke studentům profesoři a profesorky chovají. Jako k „malým dospělým”. Předměty byly klasické, ale naši profesoři je uměli podat tak, že nás učení bavilo.
Hotelovku jsem úspěšně absolvovala v roce 2010. Ve studiu jsem ale pokračovala dál na VŠ. Na studium střední školy vzpomínám velmi ráda a to díky přátelskému a férovému jednání ze strany kantorů a vedení školy, které nám poskytovalo téměř rodinné prostředí.
Byla to pro mě jednak bezstarostná studentská léta, ale i proto, že mně škola dala základy a inspiraci pro mé současné podnikání.
Když se na to dnes dívám s odstupem času, tak jsem se tady naučil opravdové základy života. Při mé volbě střední školy hrálo zásadní roli bezkonkurenční studijní prostředí, takřka rodinný přístup k nám studentům a rozmanitostí výuky. Během studia a zároveň mého dospívání jsem měl možnost se stále rozhodovat o svém budoucím povolání. A to je ve věku 15 – 18 let veliká výhoda.
